Včelařská konference

Václav Potužník:
Poučení pro mne, dokud není dobrá jarní snůška nelez do včel. Samozřejmě
kromě řešení případného problému.

............

Reakcí jsem chtěl říci, že naučené dělnice hledaly vůni plástů proto, že tuto činnost se naučily. Docela možné je že se ji naučily i stím, že nevylezly z úlu, tz. při přemísťování zásob najaře při rozvoji. Takže logické je, že je hloupost nelézt do včelstev, protože riskuji úhyn vedle zásob nebo při nedostatku vody když vyzimované včelstvo neprohlídnu kvůli dostupnosti zásob po proletu.

Letos jsem dodával do úlů vodu postřikem a včela dokonale bílé krystalické zásoby zpracovala a nevynesla. Projevy slídivosti se také potomto dodání vody zvýšily. Proto to vidím v postupném vývoji událostí že šli po plástové vůni kterou ucítily a přestaly sledovat kvůli lepšímu zdroji.

Hlavní problém vidím v dostupnosti plástové vůně dostupné slídícím včelám někde v nějakém skladu souší v blízkosti stanoviště.

Je nutné také i rozlišovat vůně. Jinak voní dělnici cukerné zásoby, jinak prázdná souš, jinak med, jinak propolis ... Úlová vůně je také odlišná od vůně voštin. Jde o sloučeniny a sloučené sloučeniny vůní. Proto když je doživotně naučená slídilka na plástovou vůni hledá nejprve plástovou vůni ale jakmile neochutná med v plástu, což píšu pro úplnost, tak se zásob v plástech netkne._gp_

Vylupování na jaře je u včel docela běžné a začíná už defakto po prvním proletu. Podle mého názoru včely sice na jaře preferují sběr sladiny v přírodě, ale ta v přírodě často na jaře není nebo není v dostatečném množství a tak včelstva, která už jsou připravená k sbírání sladiny a k rozvoji, hledají jiné zdroje.
V časném jaru,kdy jsou včely ještě slabé a na hoře pod strůpkem, bývají v hodně úlech dole a v blízkosti česna včelami neobsazené a nebráněné zásoby. A ty právě zlodějky vylupují často a prakticky hned od prvního proletu. A včelař to často ani neznamená, pokud se nejdná o vybrání zásob uhynulého včelstva.
V časném jaru hned po proletu takové vylupování dokonce považuji za přínos. Bývá ještě tak zima, že včely nelétají dál než 50 - 100 - 200 metrů a tak vyloupená sladina nejde na jiné stanoviště jiného včelaře, ale přispívá k časnějšímu rozvoji lepších včelstev.
Jinak to je stará známá věc, že se do včel nejde hned po prvním proletu. Pokud to není vysloveně nutné. V té době včelstvo teprve začíná plodovat, část včel dokonce ještě může být v zimním režimu, kdy nepracuje a vyčkává, matka je nevykrmená a hodně pohyblivá, takže může zmizet kdovíkde a celé včelstvo je silně náchylné ke stresu a může se z něho po prohlídce dostávat i několik dnů. Do včel na jaře se chodí až tehdy, když už je včelstvo rozplodováno a má dostatečné množství plodu všeho stáří.

Děkuji Gustovi a Radimovi za podnětné příspěvky.

Plány na změny mám.
Včelotěsný přístavek - vytáčení, sklad a větrolam od západu.
Podávání vody do úlu, zeptám se těch, kteři jej používají:
Zateplené stropem? Lahev obrácená na talířek, kdy po odebrání vody se do
lahve vpustí bublina a přiteče stejný objem vody. Z hygienických důvodu by
měl být "talířek" jen o několik milimetrů větší než hrdlo lahve.
Nebo na principu prosakovacího víčka s málo, například jen třemi otvory?
Zde je, zvláště při téměř prázdné lahvi, nebezpečí, že při změnách teploty
vzduchu v lahvi bude voda vytékat (kapat).
A přidat sůl, ocet, kys. mravenčí, hypermangan, propolis ???
VP